Brozany - místo, kam chodím do školy
Brozany - místo, kam chodím do školy
S. Stará, M.
Danišková
STANOVIŠTĚ
1. SV. JAN NEPOMUCKÝ
2. TVRZ
3. MIKULOVA ULICE + DŮM
4. KAPLIČKA V KOZÍ ULICI
5. OBECNÍ ÚŘAD
6. ČHMÚ
7. LÍPA
8. SLUNEČNÍ HODINY NA RŮŽKU
9. SOKOLOVNA, SPORTOVNÍ HALA + DŮM, KDE BYL
ZALOŽEN SOKOL
PAUZA
10. ŠKOLA
11. KOSTEL
12. BUDOVA FIRMY VLK – BAROKNÍ ŠTÍT
13. VOBORSKÉHO ULICE
14. HŘBITOV – svíčka pro Mgr. Jiřího Jakubce
15. STRÁŇ?
SOCHA SV. JANA
NEPOMUCKÉHO
- Barokní socha z roku 1726 stávala na náměstí.
Svatý Jan Nepomucký je jeden z
hlavních patronů české země. Narodil se kolem roku 1350 ve vesnici Pomuk, po
studiích v Praze i Itálii se stal knězem. Byl vyhledávaným zpovědníkem.
Byl
zpovědníkem i královny Žofie. Tehdy vládl v Čechách Václav IV. - podle legendy
chtěl vyzvědět na Janovi to, co mu královna při zpovědi svěřila. Jan odmítl
zpovědní tajemství vyzradit. Král ho dal pozvat na hostinu do královského
paláce, kde Jana zatkli, a po krutém mučení bylo Janovo tělo hozeno z Karlova
mostu do Vltavy.
V
místech, kde Janovo mrtvé tělo vyplulo na hladinu, se zjevilo pět zářivých
hvězd, se kterými je Jan nejčastěji zobrazován jako se svatozáří. Dalšími jeho
atributy jsou palmová mučednická ratolest a kříž v náručí.
Svatý
Jan Nepomucký je patronem zpovědníků, poutníků a šťastného návratu, lodníků a
ochráncem proti povodním. Jeho sochy jsou často umístěny na mostech a blízko
cest. Také se říká, že kde se nachází socha sv. Jana Nepomuckého, jsme doma ve
střední Evropě.
HISTORICKÁ
TVRZ, KOSTEL SV. GOTHARDA
-
Viz. leták a
přednáška P. Adriana Zemka.
MIKULOVI –
MIKULOVA ULICE
Proč Mikulova ulice?
-
Na památku
rodiny, která žila v bývalé cihelně (dnes Strádalovi směrem na Hostěnice).
Celá rodina byla za II. světové války vyvražděna gestapem.
Rozsudkem stanného soudu v Praze ze dne 1. června 1942 byli odsouzeni k smrti
zastřelením:
Heřmanská, roz. Haklová Marie *25. 2.1908
Mikula Josef *26. 2.1871
Mikulová, roz. Ryclová Terezie *14. 1.1868
Mikula Josef *19. 9.1907
Mikulová Blažena *22. 1.1905
Černý Zdeněk *
9. 9. 1925
„Odsouzení poskytovali
úkryt osobám policejně nehlášeným, které měly účast na činnech nepřátelských Říši, nebo veřejnost k
podpoře atentátu vybízeli a tento schvalovali a tím veřejný pořádek a klid
rušili a ohrožovali. Rozsudek byl dne 1. června 1942 vykonán. Jmění odsouzených
bylo zabaveno.” V Praze, 1. června 1942, Stanný soud v Praze
(Opis přesného znění rozsudku, který je umístěn v expozici
Oblastního muzea v Litoměřicích.)
Rozsudkem státního soudu v
Praze ze dne 1. 6. 1942 byli odsouzeni k smrti zastřelením.
Společně s nimi byli takto
odsouzeni Heřmanská Marie, roz.
Haklová *25. 2. 1908
a Heřmanský Josef *23.2.1910, kteří se přistěhovali do Brozan ze zabraného pohraničí.
a Heřmanský Josef *23.2.1910, kteří se přistěhovali do Brozan ze zabraného pohraničí.
Pan Heřmanský uprchl, byl gestapem dopaden a převezen do Prahy,
popraven 2. 7. 1942 v Kobylisích.
Mikula Josef, Mikulová
Terezie, Mikula Josef ml., Mikulová Blažena a Heřmanská Marie byli popraveni 1. 6. 1942 na Kladně, v
části zvané Krnčí. Místo pana Heřmanského byl k 6. kůlu přivázán a rovněž 1.6.
zastřelen Zdeněk Černý *9.9.1925, drogistický učeň z Rakovníka.
Všichni byli pohřbeni
(zahrabáni) ve
společném hromadném hrobě v Krnčí.
Po osvobození v r. 1945 byli exhumováni a pohřbeni:
Mikulovi 3. 6. 1945 ve 14.
hod do hrobky na hřbitově v Brozanech.
Marie Heřmanská 3. 6. 1945 v 16 hod. do hrobu na hřbitově v
Doksanech.
Zdeněk Černý 30. 5. 1945 do rodinné hrobky v Rakovníku.
KAPLIČKA V KOZÍ ULICI
-
Kaplička postavena v empírovém
stylu v první polovině 19. století. Je charakteristická dvěma páry
pilastrů (postranních sloupků), výklenkem a trojúhelníkovým štítem. Opravena
byla v roce 1998 - obraz Svaté trojice. Nakloněna do strany, podobně jako
věž v italské Pise J.
OBECNÍ ÚŘAD
-
Bývalý mlýn s pekárnou, kterou
vlastnil pan Fabián. Směrem do náměstí byl obchod.
-
V současné době sídlo městyse
Brozany nad Ohří.
ARCHIV ČHMŮ
-
Zrenovovaná
renesanční budova se sgrafity (technika grafické výzdoby – tvz. psaníčka) a
s barokní mansardovou střechou.
-
V budově sídlí
archiv Českého hydrometeorologického ústavu, kde jsou napozorovaná data od roku
1875, která tvoří ucelený soubor dat z oblasti meteorologie, hydrologie a
čistoty ovzduší.
LÍPA
-
Národní
přírodní památka, před budovou OÚ. Letos slaví 100 let.
-
Byla vysázena
na oslavu „1. výročí Československé republiky v roce 2019.
SLAVNOST
ZASAZOVÁNÍ „LÍPY SVOBODY“
O Velikonočních svátcích, dne 21. dubna 1919,
konala se v Brozanech slavnost „Zasazování LÍPY SVOBODY“. Slavnost se
uskutečnila pod patronací obecního zastupitelstva a za vedení místní
tělovýchovné jednoty „Sokol“, za účasti místní školy a místních spolků.
Slavnostní průvod se řadil u hospody pana Klimta (dnes U Kubíků). Ve 2 hodiny
odpoledne se vydal na cestu k mlýnu, kde se slavnost konala. Včele průvodu jela
Selská jízda, celkem 10 koní, za nimi šli ve čtyřstupu školní děti s praporky a
šerpami. Za nimi junáci a děvčata v národních krojích nesoucí fáborkami v
národních barvách ozdobenou LÍPU SVOBODY. Dále šlo obecní zastupitelstvo. Za
nimi pak čtyřiceti členná vojenská hudba 42. pluku z Terezína. Potom šli
zástupci místního Sokola, sokolové z Terezína, Litoměřic, Bohušovic a Budyně.
Následoval Sbor místních hasičů a velký počet domácích a přespolních občanů.
Průvod zastavil na prostranství před mlýnem. Z balkonu mlýna přivítal přítomné
starosta obce pan Josef Rosenkranc. Hlavní projev o významu dnešní slavnosti
měl pan Simon Olehlo, župní jednatel z Bohušovic. Následovaly fanfáry z opery
Libuše hrané vojenskou hudbou. Zazpíval mužský pěvecký sbor Sokola a školní
děti přednesly několik básní. Vojenská hudba zahrála hymnu „Kde domov můj“. Za
zpěvu smíšeného sboru Sokola, se skladbou „Naše lípa“, byla zasazena „LÍPA
SVOBODY“. Hudba zahrála
Hej Slované. O svornosti národa promluvil náčelník bohušovického Sokola pan
Václav Kroupa. Na závěr byl menší koncert hudby, zakončený Marseilésou. (pozn.
datum 21. dubna není stoprocentně přesné, v různých zdrojích se liší)
RESTAURACE NA RŮŽKU
– sluneční hodiny
SOKOLOVNA
9. července 1893 byl v hostinci pana Boreckého (dnes dům
Janouškových na náměstí, č. p. 19) založen
Sokol v Brozanech nad Ohří. V roce 1925 začala stavba
sokolovny. Stavba byla
dokončena v roce 1927. Stavební místo pro sokolovnu i venkovní hřiště
poskytl Antonín Záveský. Věnoval i část stavebního materiálu (vlastnil
cihelnu).
Stavba sokolovny: 245 813,
22 Kč vydání, 190 861,- Kč uhrazeno, 54 952,22 Kč nekryto, půjčeno
v Kampeličce, částky rozděleny á 15 000 mezi Sokoly (1 dlužník, 2
ručitelé). Sokolové ručili svým majetkem za půjčky na stavbu sokolovny, včetně
venkovního hřiště.
Sokol podporoval i Jan Fabián –
majitel mlýna a pekárny. Přispíval finančně na všechny akce, které Sokol
pořádal. Pokud se cvičilo venku, dostával každý cvičenec 5 Kč na občerstvení.
Rok 1939
Odlitek sokola (pozn.
ještě nedávno býval nad hlavním vchodem do sokolovny, z bezpečnostních
důvodů sundán – hrozilo odpadnutí křídel) byl během války zazděn
v sokolovně ve skladišti divadelních kulis (v suterénu, v místě
kulisárny). Odlitek sokola snesli pracovníci pana Menharda. Zazdil ho bratr
Václav Kotě st., který byl zedník a pomáhal mu pouze jeho syn Václav.
Sokolský prapor ukryl
v kostele v sakristii Ferdinand Možný, který dělal kostelníka. Ukryl
ho v truhle, kde byla poskládána kněžská roucha, vyšívané obrazy a kulisy.
Tyto věci si byly podobné se sokolským praporem. Nevěděl o tom ani pan děkan
Honzík.
Činnost Sokola přerušily obě
války a vláda komunistů. Obnovení nastalo až po Sametové revoluci. V roce 1990 začalo
všestranné cvičení dětí, které vedla paní učitelka Svatava Syrová.
V současné době Sokol nabízí mnoho pohybových aktivit pro děti i dospělé:
volejbal, kin-ball, všestranné cvičení, stolní tenis a posilovnu.
SPORTOVNÍ HALA
-
Byla postavena v 70. letech na místě bývalého sokolského hřiště.
VOBORSKÉHO ULICE
-
Ulice se jmenuje podle V. Voborského, který
byl popraven gestapem.
Voborský Václav *9. září 1901
Amatérský
archeolog, milovník historie Brozan nad Ohří.
Své
nálezy a poznatky předával i Národního muzea v Praze.
29.
ledna 1942 zatčen gestapem pro ilegální činnost (byl prvním zatčeným občanem
Brozan).
† 2. července 1942 gestapem
popraven na popravišti Praha - Kobylisy.
MAPA BROZAN
NAD OHŘÍ - ULICE VOBORSKÉHO A ULICE MIKULOVA
Použitá
literatura a zdroje:
JAKUBEC, Jiří. Dějiny Brozan nad Ohří. Vyd. 1.
2016
JEŽKOVÁ, Alena. České nebe. Praha:
Práh, 2012. ISBN 978-80-7252-362-7.
VYKOUK,
Jaroslav. Hnědý mrak nad Kladnem. Vyd. 1. Kladno: Halda, 2013, 277 s. ISBN
978-80-905223-4-3.
Obecní archiv
Brozan nad Ohří
Oblastní
muzeum v Litoměřicích (fotografii rodiny
Sokolská
kronika
Mapka Brozan –
ulice Voborského a Mikulova žlutě označeno, z webu: mapy.cz
OTÁZKY KE ŠKOLNÍMU PROJEKTU
Brozany - místo, kam chodím do školy
1.
Kolikáté výročí slaví letos naše lípa?
a)
100 let b) 200 let c) 300 let
2.
Jaké bylo počasí 17. 11. 1989?
…………………………………………………………………………………………………………
3.
Vypiš jména dvou ulic, které se jmenují po brozanských rodácích, které během 2.
světové války zavraždilo gestapo.
……………………………………………………………………………………………………..........
4.
V jakém stavebním slohu je postavena naše tvrz a kolik schodů vede nahoru?
a)
baroko b) renesance c) gotika
Počet schodů:…………………….
5.
Popiš, jak vypadá znak městyse Brozany nad Ohří.
…………………………………………………………………………………………………………………………….......................................................................................................................
6. Jak
se jmenují starosta a místostarosta městyse?
starosta
- ………………………………………….
místostarosta
- ………………………………………….
7. Kde
byl založen Sokol v Brozanech nad Ohří?
…………………………………………………………………………………………………………
8.
V jaké ulici v Brozanech se nachází empírová kaplička? Zakroužkuj
správný obrázek.
9. Kdo
byl Sv. Gothard a čeho je patronem?
…………………………………………………………………………………………………………………………….......................................................................................................................
10.
Kdo byl nejdéle působícím ředitelem ZŠ Brozany nad Ohří?
a)
Mgr. Alice Marešová b) Mgr. Eva
Švihnosová c) Mgr. Jiří Jakubec
11.
Kolik hvězd má nad hlavou sv. Jan Nepomucký? ………………………………………………………..
12.
Napiš, co tě nejvíce na projektu zaujalo.
……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………